3 kroky k uvědomění trvalého štěstí

Kdo z nás může říct, že je opravdu šťastný? Ruku na srdce: vnímáte opravdu štěstí? Nebo stále po něčem toužíte, co vám má štěstí teprve přinést? Je možné, že se cítíte být šťastní, protože události, které se vám dějí, se vyvíjí právě tak, jak si zrovna představujete! Prostě prožíváte situace, které jste si jednoduše vysnili. Anebo naopak situace, o kterých se vám ani ve snu nezdálo?

Co když neexistuje důvod, proč být šťastný?

Napadla vás někdy otázka, že možná neexistuje žádný důvod, proč být šťastný? Jsme šťastní, protože: je hezký den, svítí slunce, děti zrovna spí, kvetou stromy, koupeme se v moři, slézáme hory. Každý si může za spojku „protože“ dosadit to svoje štěstí. Někdo je šťastný, protože vydal knihu, protože namaloval obraz, protože získal úspěšné zaměstnání, protože uběhl maraton, protože pokořil Mont Blanc, protože se vydal na cestu kolem světa.

Když se však ponoří hlouběji do sebe, byť na nejkrásnějším místě planety, zjistí, že tam je jakýsi podivný prostor, který zeje prázdnotou. Rychle začne vyhledávat něco, co by ten prázdný prostor zaplnilo. Svou pozornost nasměřuje ven, kde je spousta smyslových vjemů, kterými se dá prázdný prostor doslova zahlušit. A čím více se ten prázdný prostor ozývá, tím více člověk po něčem prahne, za něčím se žene, zdolává těžší a těžší překážky, klade na sebe vyšší a vyšší nároky.

Jakmile se mu konečně podaří zdánlivé štěstí uchopit, zjistí, že je vzápětí pryč! A pokud se ho štěstí záhadným způsobem drží, dostane strach, že by se ho mohlo taky pustit. Otázka tedy zní: Je možné najít štěstí venku?

Co když venku štěstí nenajdeme?

Určitě jste už mnohokrát slyšeli, že venku štěstí nenajdeme. My tím štěstím už jsme, jen si to někteří ještě neuvědomujeme, a tak ho stále hledáme. Myslíme si, že abychom byli šťastní, musíme žít život, který splňuje naši nebo něčí představu o štěstí. Musíme vlastnit určité věci, musíme splňovat určité ideály. Musíme se něčím nebo někým stát, něčeho v životě dosáhnout.

Někdo vidí štěstí v rodině, někdo v práci, někdo na cestách, někdo ve zdraví, někdo v partnerství, někdo v umění. Co když je to jen pouhá představa o štěstí?

Jsme šťastní, když se věci dějí podle našich představ a nešťastní, když tomu tak není.

Co je tedy opravdové štěstí?

Opravdové štěstí, které venku nenajdeme, nemá nic společného s osobou, místem, věcí, dějem. Stojí mimo hodnocení dobré a špatné, nemá nic společného se zkušenostmi a událostmi, které se nám v životě dějí. Štěstí, o kterém píšu, je naše přirozenost. Je to, čím už jsme. Jsme to my sami. Tak jak bychom ho mohli najít?

Jak si tedy štěstí uvědomit?

Štěstí nemusíme nikde hledat, ale je potřeba si ho uvědomit. Existují jednoduché meditační techniky, které rozšíří vaše vnímání a uvědomění si štěstí v podobě vnitřního klidu ve vás. Jsou to techniky, které pomohly i mně a podrobně je popisuji v e-knize Umění vnímání vnitřní krásy.
Uvedu alespoň 3 základní z nich.

Jak objevit svou vnitřní krásu, odhalit zdroj vnitřní síly a kreativity, přestat být obětí okolností a dovolit si žít svobodný vnitřní i vnější život.

1. Meditace být pozorovatelem

Meditace „Být pozorovatelem“ znamená být svědkem všeho, co se vám v životě děje. Nepokoušíte se děje měnit, ale pouze pozorovat. Můžete sedět v meditaci a pozorovat vaše myšlenky. Nic nehodnotit, pouze pozorovat.

2. Sebedotazování

Další metodou pozorování je dotazování. Je to metoda introspektivní, tedy nahlížející do vašeho nitra. Nemusí být považována za meditační cvičení, které se provádí v určitých hodinách či pozicích. Může probíhat kdykoliv během bdění, bez ohledu na to, co právě děláte. V průběhu dne si můžete pokládat otázky: Kdo má problém? Kdo trpí? Kdo slyší? Kdo se zlobí? Já se zlobím. A kdo jsem já? Odkud pocházím? …

3. Odevzdání

Odevzdání je přirozený proces sebeuvědomování. Přijetí děje aneb „Děj se vůle tvá, ne má“. To neznamená, že se při praktikování sebeuvědomování, vzdáme osobního života nebo odejdeme meditovat do Indie. Stále děláme to, co jsme vždycky dělali – chodíme do práce, chodíme do kina, pečujeme o děti, chodíme nakupovat. Myjeme nádobí, čistíme podlahu, jíme i spíme, smějeme se i brečíme, usmíváme se i mračíme. Jen jsme si vědomi, co děláme a jak to děláme. Jednoduše vedeme vědomý život! Potkáváme se v srdci.

Autor článku: Sylva Hankeová, 27.3.2019

Více o mé sebepoznávací knize s meditacemi se dozvíte ZDE.

Více o mé umělecké tvorbě se dozvíte ZDE.