Někdo začíná nový rok s předsevzetím. Není s něčím spokojený, a tak to chce změnit. Druhý má přání, ale nevyslovuje ho nahlas, protože by se mu nemuselo třeba splnit. A jsou i tací, kteří si nepřejí vůbec nic. Jak tedy dosáhnout spokojenost s předsevzetím nebo bez?
Pod slovem spokojenost si každý představí něco jiného. Nejdříve ji člověk hledá v materiálním světě. Představou spokojenosti je pro někoho vysněná práce, pro jiného partner, domov, auto či luxusní dovolená.
Když se to někomu splní, touží po zážitcích a svobodném životě. Chce cestovat, dělat to, co ho baví a žít život podle svých vlastních představ, protože má pocit, že mu život uniká mezi prsty.
A tak vezme život do svých rukou a plní si své sny. Cestuje, objevuje, chvilkově si užívá. Uvědomuje si, že si tvoří svou vlastní realitu.
Když však přijde spokojenost, je to chvilková záležitost. Spokojenost brzy vystřídá nedefinovatelná prázdnota, než se objeví další přání, touhy a předsevzetí. Spokojenost střídá nespokojenost.
Když člověk dosáhne vrcholu ve hmotném světě, nebo se jeho mysl vývojově přesune do jiné úrovně, zatouží po vrcholu v duchovním světě. Nastupuje pomyslnou cestu za sebepoznáním. Přednášky, semináře, terapie, léčení, zasvěcení, duchovní školy. Hledání pozemských zážitků vystřídá hledání duchovních zážitků. Člověk zvládá chůzi po žhavých uhlících, pokládá se do ledu, okusí rostlinky, žabky, houbičky. Oplývá nadpřirozenými schopnostmi, duchovními a mentálními silami. Zdá se, že je na cestě k sobě, ale pokud to prohlédne, uvědomí si, že se paradoxně od sebe vzdaluje.
Lidé se zapojují do duchovna, aniž by si uvědomili, že všechny tyto věci pocházejí z lidské mysli. Všechno jsou to duševní věci, které člověka nejprve sice vedou k sobě po žebříku úrovní mysli, ale v konečném důsledku ho paradoxně nedovedou ke svému zdroji.
Skutečný život je velmi jednoduchý a sladce obyčejný. Jakmile se lidská mysl unaví neustálým úsilím a touhou stále něčeho dosahovat, prožije mnohé úspěchy a pády, ustávají touhy, sny přání, představy, rituály i veškeré duchovní hledání. Chtění už nestojí mezi člověkem a spokojeností. Duše si uvědomí sama sebe a spočívá v klidu a pokoji. Vědomý člověk se nevzdává fyzického těla, rodiny, přátel, příbuzných, talentu ani projeveného světa, ale dokáže v tomto světě v klidu, svobodně a s lehkostí bytí žít.
Tato plastika s názvem Přijetí vznikla na Nový rok 2019. Představuje matku, která se dívá na svět přijímajícíma očima a dovoluje bytí, aby se projevilo. Nechává život plout, neboť ví, že ona tím nespoutaným Životem je.
Trvalou spokojenost najdete jedině sami v sobě. Poznejte svou skutečnou podstatu a buďte tím, čím už teď jste. To vám přinese spokojenost na místě, ve kterém právě jste, s kýmkoliv jste i v jakékoliv situaci se právě nacházíte!
Ale jak poznat kým skutečně jsem a kým nejsem? Jednoduchá cvičení na uvědomění si skutečné podstaty sebe sama, jsem popsala v e-knize Umění vnímání vnitřní krásy.
Jste-li si neustále vědomi sami sebe ocitáte se v prostoru trvalé spokojenosti a krásy. Jakmile se v tomto prostoru jednou ocitnete, budete se pozorností do něho neustále vracet, protože zjistíte, že jste jím naplněni. Mysl je tichá a odevzdaná vyššímu principu, životu s velkým Ž. To je skutečná svoboda!
Když jste si vědomi sami sebe, okamžitě se ocitáte v prostoru trvalé spokojenosti a naplnění. To je skutečná svoboda!
Tak tedy nový rok 2020 s důvěrou v život s velkým Ž s předsevzetím nebo bez!
Autor článku a obrazu: Sylva Hankeová
Odebírejte nové články emailem:
Pokud se vám článek líbil, sdílejte na Facebooku